Navýšení rodičovského příspěvku a zálohované výživné je na politické scéně dlouhodobě komunikované téma. Po tom, co se vláda shodla na přidání 80 000 Kč všem rodinám, které budou příspěvek pobírat, případně na něj získají nárok, se o dalších krocích zcela přestalo mluvit. Příspěvek má být dle plánů platný od 1. ledna 2020. Aktuálně se však téma znovu otevírá. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už připravila finální návrh, který by podle ní mělo hnutí ANO podpořit na říjnovém jednání koaliční rady. Šéfka státní kasy Alena Schillerová je k tomu ale skeptická.

Zvýšení rodičovského příspěvku již prošlo prvním čtením v poslanecké sněmovně, a pokud se nic nezmění, tak všichni rodiče, co budou k 1. lednu 2020 pobírat tento příspěvek, se mohou těšit na jeho zvýšení. Ke třetímu čtení by mělo dojít již 16. října.

Zásadním požadavkem, který ministryně Maláčová předkládá je, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal 15 až 25 procent průměrné mzdy. Alena Schillerová však trvá na

opatřeních, která mají vymáhání výživného zefektivnit. Předložit je dostalo za úkol ministerstvo spravedlnosti.

Mnoho rodičů na sociálních sítích pod příspěvky paní Maláčové rozhodnutí ministryně kritizuje, a to z důvodu upřednostnění důchodců, ale také proto, že někteří z nich počítali s příspěvkem i pro starší děti.

„Je dost nefér, že děti, které se narodí pět minut před půlnocí budou mít o 80 000 Kč mít míň než ty, co se narodí o pět minut později,” komentují někteří rodiče vzniklou situaci.

Podle údajů ministerstva práce pobírá rodičovskou přes 160 tisíc rodičů dětí do tří let, 46 tisíc lidí ji má rozvrženou jen do dvou let věku a zhruba 65 tisíc lidí je na rodičovské po třetím roce do čtyř let věku dítěte. Jen pět tisíců rodičů čerpá rodičovskou pouze první rok.

Cílem ministerstva je od roku 2020 neplatičům omezit svobodu. Podle slov Schillerová musí stát samoživitelům pomoci, nelze však, aby zaskakoval za bývalé partnery, kteří se o své děti nestarají. Právě pro případ, kdy rodič na svého potomka nezaplatí řádné alimenty, by se měl prosadit zákon o zálohovaném výživném. V praxi by to mělo fungovat tak, že pokud jeden rodič dvakrát za sebou nezaplatí alimenty, rodič vychovávající dítě podá návrh na exekuci. Potom půjde na úřad práce, kde zažádá o zálohované výživné, a od státu by dostal plnou výši alimentů. Peníze od neplatiče by poté vymáhal stát, což by mělo podle Maláčové zařídit ministerstvo spravedlnosti.

O dávku budou moci žádat lidé, kteří neobdrželi výživné za dva měsíce. Dluh však musí začít vymáhat sami exekučně nebo soudně. Podmínkou by bylo také to, že děti řádně chodí do povinné poslední třídy školky či do školy. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal úřad práce.

Dle nejnovějších informací by podle návrhu úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o výživné. Výdaje by mohly první rok dosáhnout asi 886 milionů korun, v dalších letech pak 877 milionů. Stát by zpět mohl vymoci asi desetinu sumy. Nový informační systém by stál 38 milionů a jeho provoz asi 12 milionů ročně. Přijmout by se mělo 149 úředníků. V prvním roce by to vyšlo na 111 milionů, v dalších letech na 101,3 milionu.

Vymahatelnost má posílit chystaná novela občanského zákoníku, která počítá se zabavováním zbrojních či pilotních průkazů i s postoupením pohledávek.