Exity internetových projektů. Jaká jsou jejich pravidla?

Vytvořit úspěšný internetový projekt a následně jej prodat. Praxe, která je stále častější. Tzv. exit online projektu má ale svá pravidla. Čtěte jaká.

S doznívající ekonomickou krizí začíná být opět aktuální snaha podnikatelů hledat nové výzvy a zkoušet prorazit s novými nápady. V prostředí internetu pak více než kde jinde platí, že právě nápad bývá klíčem k úspěchu. Internetové projekty v rané fázi realizace nápadu bývají předmětem obchodování, když se jejich zakladatel rozhodne celý projekt prodat, a tím dojde k tzv. exitu. Pro někoho je exit internetového projektu neočekávaným úspěchem, jiný se zabývá přímo jen vytvářením projektů k jejich dalšímu prodeji. Tak či onak, celý postup má určitá specifika.

Internet je prostředím naprosto specifickým, a to platí i ohledně podnikání. Mnoho věcí zde má specifická pravidla odvislá převážně od dynamičnosti rozvoje digitálního prostředí jako takového a tato pravidla se mohou v reakci na změny trendů měnit prakticky ze dne na den. Proto se na úvod článku sluší napsat, že ten čtenář, který by v něm snad hledal jednoznačný návod, jak si počínat při oceňování a prodeji internetových projektů, bude nejspíše zklamán. Už ze samého principu věci totiž takovýto definitivní návod nebo postup neexistuje a snad ani existovat nemůže. Jakýkoliv pokus o regulaci těchto postupů zákonnou cestou by totiž pohořel na tom, že na rozdíl od legislativního procesu je internet a věci s ním spojené velmi rychle a plynule se měnící a i proces exitování internetového projektu je ve své podstatě reakcí na okamžitý střet nabídky a poptávky.

Cena se odvíjí od mnoha faktorů

Jedním z důvodů, proč nelze pro prodeje internetových projektů nastavit stejná měřítka, je i ten, že každý projekt je unikátní a často se stane, že i u dvou podobně zaměřených se může výsledná cena diametrálně lišit. Pro konkrétní ukázku je nutné se podívat na to, které projekty se u nás v nedávné době nejvíce prodávaly. Velmi časté byly exity v době, kdy vrcholil fenomén slevových portálů. Největší hráči často pro upevnění své pozice skupovali stránky své konkurence. Až z astronomického počtu podobných serverů zbylo do dnešní doby životaschopných jen několik, nejčastěji se jedná o takové, jejichž vlastníci odkoupili server konkurence a jeho nabídky přemístili na server vlastní.

U podobného portálu je potom hned několik měřitelných faktorů, podle kterých lze alespoň přibližně určit jeho hodnotu. Těmi jsou mimo jiné počet prokliků, počet návštěv, počet registrovaných uživatelů a počet denně reálně zakoupených voucherů. Samozřejmě hlavním ekonomickým indikátorem pak bude reálný obrat a hospodářské výsledky daného serveru. K tomu ještě hraje roli historie, kterou za sebou server má, povědomí o značce, cena domény jako takové a i to, s jakými partnery má server navázaný obchodní styk a ochota těchto partnerů pokračovat ve spolupráci s někým jiným. Oceňování může probíhat násobením měsíčních tržeb, jejich průměrováním z nejlepších čtvrtletí, nebo i úplně jinou metodikou, na níž se kupující s prodávajícím dohodnou.

Obchodování s internetovými projekty se podobá spekulacím na burze

Ti, kteří se v prostředí internetových projektů pohybují, vědí, že v lecčem si toto odvětví a orientace v něm nezadá s obchodováním na burze. I zde je nutno sledovat aktuální trendy, mapovat jednotlivé hráče v daném segmentu a jejich aktuální postavení a stejně jako na burze i zde mnohdy jeden den dokáže zcela změnit situaci. Pokud u již zmíněných slevových portálů zakladatel projektu dobře odhadl dobu, kdy situace v dané oblasti kulminovala, mohl svůj portál prodat i za mnohem vyšší hodnotu, než původně předpokládal, neboť konkurence byla natolik ochotná ovládnout relevantní trh, že se nezdráhala zaplatit i více, než byla reálná hodnota projektu.

Dnes je však již situace zcela jiná, a tak nezbývá než opět čekat na trendovou oblast, v níž jednotlivé projekty naleznou uplatnění. Poměrně nedávno jí byly potravinové servery, a to jak s hodnocením restaurací, tak s rozvážkou jídel, o něž projevil s velmi nadstandardní nabídkou zájem zahraniční investor, s cílem vybudovat si mezinárodní majoritu podobně zaměřených serverů. Odhadovat, jaké zaměření projektů bude nejvíce progresivní do budoucna, je však věštěním z křišťálové koule a spoléháním na štěstí. V neposlední řadě nesmíme zapomínat na sociální sítě, kde se fenomén kupování například fanouškovských stránek či skupin rovněž začíná rozmáhat.

Každý exit je individuální a odvážným štěstí přeje

Obchodování s internetovými projekty je velmi zajímavým a progresivním novým odvětvím, které čeká velká budoucnost, vzhledem k tomu, že čím dál větší část lidské činnosti se přesouvá právě na internet. Zároveň tento způsob podnikání je ve své podstatě naprosto ideální tržní záležitostí, kde finální cenu určí, klidně i reálným ukazatelům navzdory, jen střet nabídky s poptávkou. V pozadí každého obchodu je riziko, zda vydrží zákazníci a zda vůbec vydrží v době exitu prosperující odvětví samo o sobě. Co rozhodně nehrozí, je stereotyp, neboť každý exit je jedinečný. Velmi záleží i na osobě prodávajícího, často tentýž projekt jsou dva různí lidé schopni prodat za diametrálně odlišnou částku.

Čím více sebevědomí a marketingových trumfů prodávající má, tím lepší obchod je schopen uzavřít. Obecně lze říci, že v oblasti prodeje internetových projektů bývají nejúspěšnější mladí lidé, neboť právě oni patří ke generaci, která na internetu vyrostla a nejlépe ho zná. Kromě toho – s věkem přicházející pragmatismus a střízlivější uvažování při uzavírání obchodů může být právě zde, v tomto poněkud bouřlivém prostředí, spíše na škodu.

 

Originální článek naleznete na webu podnikatel.cz