Požadování úroků z prodlení bylo v případě dluhu na výživném velmi dlouhou dobu úplné tabu. Ačkoliv se někteří odborníci i soudci shodli, že by mělo být umožněno spolu s dlužnou částkou požadovat i úroky, Nejvyšší soud ČR možnost vymáhání úroků zamítl.
Změnu přinesla až novela občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.). Ta nabyla účinnosti 28. února 2017. Součástí novely je i § 921, který jasně říká, že: „Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.“ Změna je to zdánlivě logická – dluh na výživném je dluhem jako každý jiný a není důvod, proč by z něj neměl oprávněnému připadnout také úrok z prodlení.
Úroky z prodlení mohou být vymáhány na návrh zástupce nezletilého dítěte a soud je může přiznat zpětně, ale i podmíněně do budoucna. To znamená, že soud přizná úroky nejen ze splátek výživného, které bylo už v minulosti pozdě zaplaceno, ale také pro případ, že by teprve časem došlo k nezaplacení výživného na dítě včas. K prodlení přitom dochází už den poté, co mělo být výživné placeno. Pokud má tedy otec posílat výživné každého 15. v měsíci, už 16. se dostává do prodlení.
„Nejlepším a nejjednodušším způsobem je žádat o možnost vymáhání úroků spolu s nějakým dalším rozhodnutím ohledně výživného – ať už s jeho samotným určením nebo například zvýšením. Úroky lze následně exekučně vymáhat stejným způsobem jako samotné dlužné výživné,“ dodává ředitelka program VašeVýživné.cz Iveta Novotná.
Úroky se při neplacení výživného řídí stejnými pravidly jako jakékoliv jiné úroky z prodlení. Je tedy třeba určit jejich správnou výši. Výše úroků z prodlení se vždy odvíjí od sazby, kterou pravidelně zveřejňuje Česká národní banka. V případě výživného se využívá tzv. repo sazba, která k 3. 5. 2019 činí 2 %.
K této sazbě je v případě výživného připočítáno 8 %. Nyní tak úroková sazba pro dlužné výživné činí ročně 10 % z výše dluhu. Úroková sazba se počítá ke dni vzniku prodlení a je neměnná po celou dobu prodlení. Více o výpočtu úroků z prodlení najdete přímo na stránkách ČNB.
Novelou zákona č. 296/2017 Sb. s účinností od 30. září 2017 vstoupilo v platnost nařízení, že úroky pro výživné na nezletilé děti lze určit nejen na splátky výživného, které jsou v době soudního řízení v prodlení, ale také na všechny budoucí platby.
Pokud by se tedy v budoucnu splátka na výživném dostala do prodlení, automaticky by se zvyšovala o úroky. Výživné je přitom v prodlení už následující den po datu splatnosti.
Bude-li splatnost výživného uvedena v soudním rozhodnutí, nebude složité určit, odkdy úrok z prodlení běží. Vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona a má specifický charakter (zejména vázanost na osobní vztahy). Tzn., že nevzniká až na základě pravomocného rozhodnutí. V soudním rozhodnutí se pak zpravidla stanoví sporná výše výživného. Nová právní úprava však teoreticky umožňuje, aby se dlužník dostal do prodlení ještě dříve, než by byla sporná výše vyživovací povinnosti soudem stanovena (neboť např. výživné pro děti lze přiznat i za dobu nejdéle 3 let zpět ode dne zahájení soudního řízení). Jak se k tomu postaví soudní praxe, se ukáže později.
„Novou právní úpravu lze hodnotit jenom pozitivně. Jednak úrok z prodlení představuje sankci pro osobu výživou povinnou, která neplní svou vyživovací povinnost, jednak pro osobu oprávněnou bude alespoň jakýmsi drobným odškodněním za nevčasné plnění vyživovací povinnosti ze strany osoby povinné.,“ doplňuje na závěr Novotná.