Pavel Gregor

S Webnode si web vytvořilo již 30 milionů uživatelů

Již 30 milionů uživatelů z celého světa si své stránky vytvořilo s brněnskou společností Webnode. Z toho přes 2,7 milionů v České republice a 770 tisíc na Slovensku. Nejsilnějším trhem je Brazílie s 9 miliony uživatelů. Počet nových uživatelů každý měsíc v průměru vzroste o více jak 400 tisíc. Přestože službu využívají lidé na celém světě, je zde stále prostor pro inovace. Stejnou revoluci, jakou udělala platformou pro tvorbu webů, nyní Webnode totiž intenzivně připravuje pro e-shopy.

Když společnost Webnode v roce 2008 spustila první editor, vytvořilo si pomocí něj své stránky během prvních pár dní několik tisíc uživatelů. Brzy se služba rozšířila do celého světa, k čemuž významně pomohla lokalizace pro místní trhy a také zavedení péče o zákazníky v mateřském jazyce uživatele. K Webnode patří vysoce osobní zákaznický servis. Proto ve firmě pracují tzv. expati, kteří přicházejí do Brna z celého světa a poskytují co nejkvalitnější lokální zákaznickou podporu. K úspěchům služby aktuálně pomáhá 98 zaměstnanců, z nichž více jak 40 % jsou cizinci 21 různých národností.

Začátkem loňského roku přišla na trh nová verze s označením Webnode 2.0, která je platformou pro tvorbu osobních i firemních webových stránek. Oproti klasické tvorbě zprostředkovává vytváření stránek běžným uživatelům, kteří si myší rozvrhnou, kde co budou mít, které součásti použijí, a web je hotový a viditelný do 5 minut. Internetové stránky vytvořené s Webnode jsou tak dokonale funkční, a přitom krásné.

Vybrané trhy a počet webových stránek postavených na Webnode:

  • Brazílie: 9 milionů
  • Španělsko: 1 milionů
  • Kolumbie: 800 tisíc
  • Portugalsko: 750 tisíc
  • Itálie: 660 tisíc
  • Švédsko: 250 tisíc
  • Japonsko 150 tisíc

Novinky a e-shop

V letošním roce přibylo několik novinek, mezi kterými nechybí nové funkce, jako jsou formuláře, zabezpečení komunikace formou HTTPS, blogy, registrace uživatelů a kontinuálně se pracuje na přidávání dalších oborových šablon tak, aby si z nich mohl vybrat každý uživatel. K dnešnímu dni je k dispozici více jak 80 šablon v několika kategoriích. Nejnovějšími přírůstky v lokalizacích jsou lotyština, dánština, chorvatština a letos v létě došlo ke spuštění Webnode v katalánštině.

Aktuálně je však nejvíce sil soustředěno na vývoj snadno ovladatelného řešení pro e-shopy. To revolučním způsobem zrychlí a zjednoduší možnosti prodávání na internetu. Každý, kdo uvažuje o online prodeji, tak dostane do ruky nástroj, se kterým to zvládne během několika minut.

Ukázky českých webů poháněných Webnode:

Vliv EET na vznik a zánik dotčených subjektů

Spuštění obou vln elektronické evidence tržeb mělo velký vliv na podnikatelské subjekty spadající do těchto kategorií. Přestože celá řada z nich svoji činnost z tohoto důvodu ukončila, v meziročním srovnání jejich počet nakonec vzrostl. Změna nejvíce postihla živnostníky v kategorii ubytování, stravování a pohostinství.

Zákon o evidenci elektronických tržeb byl prezidentem České republiky podepsán 30. března 2016. Vyvolal různorodé reakce, které se projevily i na chování firem a živnostníků, jichž se ustanovení týká. Jaký vliv mělo EET na podnikatele v Česku?

Výměna IČ

První vlna byla spuštěna 1. prosince 2016 a spadala do segmentu ubytování (NACE 55), stravování a pohostinství (NACE 56). Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil, že ještě před spuštěním první vlny EET došlo v dotčených oborech v meziročním srovnání k razantnímu poklesu nově vzniklých subjektů. Naopak raketově vystřelil počet zaniklých subjektů. „Další rozbor dat ukázal, že tuto abnormalitu měla na svědomí hromadná obměna IČ. Zjednodušené řečeno, firmy a podnikatelé v řadě případů ukončili podnikání a obnovili ho pod jiným IČ. Nejvíce změn se odehrálo koncem listopadu a v průběhu prosince, kdy skončilo přes tisíc subjektů, na druhou stranu 1,4 tisíc vzniklo, většinou firem,“ řekl k vývoji Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz. Celkově ve sledovaném období od 11/2016 do 6/2017 ukončilo svoji činnost přes 2,5 tisíce firem, z toho 89 % bylo živnostníků. Ve stejném období vloni, tedy od 11/2015 do 5/2016, přitom bylo uzavřeno přes 2,3 tisíc firem, z toho 54 % bylo živnostníků. Oproti letošnímu roku se v tom minulém však neodehrál žádný výrazný výkyv.

Druhá fáze EET, spuštěna 1. března 2017, se týkala subjektů v oborech maloobchod a velkoobchod (NACE 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47). Stejně jak u první, tak i u druhé vlny byl zjištěn pokles počtu vzniklých subjektů, a naopak nárůst těch zaniklých. Od února do června 2017 zaniklo v oboru maloobchodu a velkoobchodu přes 5,4 tisíc subjektů, z čehož 74 % tvoří živnostníci, a vzniklo 5,8 tisíc subjektů, z čehož 59 % tvoří živnostníci. Zákon tak měl největší dopad opět na živnostníky. V porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (2/2016 – 6/2016) zaniklo přes 6,6 tisíc subjektů (z toho 82 % bylo živnostníků) a vzniklo přes 7,2 tisíc subjektů (z toho 62 % bylo živnostníků).

Aktuální počet subjektů

V oborech zasažených oběma vlnami EET aktuálně existuje přes 600 tisíc subjektů. Z toho 1/6 v oboru ubytování, stravování a pohostinství a přes 500 tisíc v oborech velkoobchod a maloobchod. Statutárními osobami nebo vlastníky subjektů z první vlny jsou v 62 % případů muži, ženy mají 38 %. Poměr vlastníků dle pohlaví je ve druhé vlně obdobný: 65 % muži vs. 35 % ženy. Pokud bychom se podívali na genderové rozložení vlastníků zaniklých subjektů, tak zde je situace zhruba půl na půl. „Příchod EET v meziročním srovnání neovlivnil počet podnikatelských subjektů – je podobný. Řada z nich svoje podnikání ukončila, ale noví naopak začali. Přesto však zákon dopadl především na řadu drobných živnostníků, a to zejména na venkově. Ti ostatní museli překonat počáteční překážky spojené se zavedením EET a přizpůsobit se novému systému účtování,“ řekl závěrem Tomáš Berger.

Třetí vlna EET začne 1. března 2018 a bude se týkat svobodných povolání (lékařů, právníků, účetních), stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích nebo autoservisů a pneuservisů.

Přímá demokracie v praxi

Česká města a obce chtějí znát názor svých občanů. Klasické papírové ankety však nahradila minireferenda prostřednictvím mobilních telefonů. Občané se tak snadno a jednoduše mohou vyjádřit k dění v obci a také se na něm podílet. Starostové a zastupitelé využívají moderní metody pro dotazy spojené s chodem obce čím dál víc a vítají rychlou zpětnou vazbu, která jim pomůže při rozhodování.

Jedním z institutů moderní přímé demokracie je referendum. Zejména místním referendům se věští velká budoucnost, o čemž svědčí zvýšený zájem z řad starostů a zastupitelů měst a obcí. Lidové hlasování se řídí jasnými pravidly stanovenými zákonem č. 22/2004 Sb. o místních referendech. V nich rozhodují oprávněné osoby formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které spadají do samostatné působnosti obce či města. Než se však takové referendum uskuteční, vede k němu dlouhá cesta – příprava, realizace a vyhodnocení zabere mnoho času a spotřebuje nemalé finanční prostředky. Přitom jeho výsledek je přímo závislý na tom, zda občané dorazí k hlasování a jestli jich bude více než státem stanovený počet. I proto místní samosprávy hledají nové metody pomoci, které by nezatížily obecní rozpočet, a přitom by do rozhodování o dění v obci či městě zapojily co nejvíce občanů.

Příklady využití z praxe

Starostům pomáhají nové nástroje, které díky využití moderních komunikačních prostředků „vtáhnou“ občany do obecního dění a umožní jim formou interaktivního hlasování předat názory a podněty. Tento způsob přímé demokracie si již vyzkoušela řada obcí a využívají jej například v Březině, Čeradicích, Chlumci, Frenštátu pod Radhoštěm či v Klášterci nad Ohří. Svých občanů se ptají nejen na otázky spojené s chodem obce, ale také třeba na to, zda má obec uvolnit finanční prostředky na zřízení mostku přes potok, či raději opravit zastávku autobusu. V Chlumci tímto způsobem například zjišťovali, jak chtějí občané třídit odpad u rodinných domů, a v Čeradicích rodičům posílali k výběru možné výlety pro děti. Ve Frenštátě pod Radhoštěm aktuálně zjišťují názor na revitalizaci dvou nejstarších sídlišť.

Klášterec nad Ohří využívá moderní chytrou komunikaci se svými občany prostřednictvím Mobilního rozhlasu již dva roky. Minireferenda město využilo již víckrát: „Nedávno jsme se našich občanů tímto způsobem ptali na to, zda mají na vybraných místech zájem zavést placená parkoviště. Na položený dotaz prostřednictvím minireferenda odpovědělo 61 % občanů. Výsledkem bylo, že více než polovina z nich by si je přála. Radnice tuto odpověď vyhodnotila a zpracovala pilotní projekt, který počítá s přeměnou jedné z plochy právě na zónu placeného parkování. Minireferendum hodnotíme jako výbornou možnost, jak snadno oslovit občany. Hlasovou zprávu snadno doručíte skupině lidí, kterých se týká, a prakticky ihned znáte jejich názor. Naši obyvatelé chtějí o všem vědět hned, spolurozhodovat a tento prostředek jim to umožňuje. Vedení města se zase líbí, že tento účinný komunikační nástroj stojí jen několik stokorun měsíčně, a to v závislosti na míře využití,“ řekla Adéla Václavíková z odboru komunikace a cestovního ruchu v Klášterci nad Ohří. Zároveň doplnila, že minireferendum je vždy předem avizováno prostřednictvím dalších komunikačních nástrojů města, a díky tomu se těsně před jeho realizací zvýší počet registrovaných uživatelů Mobilního rozhlasu, kteří chtějí také vyjádřit svůj názor. Město Klášterec nad Ohří informování a sběr názorů obyvatel prostřednictvím Mobilního rozhlasu tak rozhodně doporučuje všem obcím a městům v ČR.

Místní referenda = možnost se vyjádřit

Otázky celostátního významu nechť se řeší na celostátní úrovni, ale „místní“ problematika by se měla řešit na tom místě, kterého se týká. Průběžná komunikace s obyvateli je v přímé demokracii velmi důležitá. Jsou to právě občané, kteří si své vedení volí. „Cílem minireferend je sice zjistit názor občanů, ale mnohem důležitější je, že vůbec dostávají možnost vyjádřit se. Schopnost získávat zpětnou vazbu od občanů, a podle toho rozhodovat řídicí procesy, je navíc jedním ze základních pilířů evropské charty pro chytrá města a obce a má přímý vliv na ekonomický rozvoj obce. A co je jednodušší než svůj názor předat tlačítkem na telefonu?“ řekl Ondřej Švrček, propagátor smart komunikace a provozovatel jednoho ze systému mobilních rozhlasů.

Obce a města mohou používáním komunikační platformy Mobilní rozhlas pravidelně a rychle informovat své občany nejen o dění v obcích, ale také v krizových momentech předávat důležité informace. Děje se tak několika kanály, které obec využívá dle povahy sdělení. Například pro minireferenda se využívají hlasové hovory, které namluví buď představitel obce či je z textu do hlasu převede hlasový syntetizátor. Po odeslání se občanům rozezvoní telefony (a je jedno, zda jde o mobil, smartphone či klasickou pevnou linku), vyslechnou si sdělení a pomocí tlačítkové volby dají vědět svůj názor. Systém vše zaznamená a automaticky vyhodnotí. Výsledkem je tak v systému znázorněný graf odpovědí. Obce využívající tento způsob hlasování nemají žádnou povinnost se názory a celkovým výsledkem řídit. Na druhou stranu jim může sloužit jako vodítko, co by si občané přáli.

Novinkou je, že občané se stále častěji mohou vyjádřit prostřednictvím on-line anketních systémů, kde si starostové sami navolí jednotlivé otázky a pošlou občanům odkaz na vyplnění ankety. Poté už jen, stejně jako u hlasového minireferenda, v reálném čase sledují statistiky odpovědí. Za formu participace ze strany občanů se dají považovat i takzvané podnětovače. Nejrozšířenějším z nich je ZmapujTo.cz, které se uplatnilo již ve více než 1 500 obcích a městech po celé republice a v některých samosprávách s ním podněty nahlašuje i městská policie. Podnětovače umožňují vyfotit a poslat samosprávě návrh na zlepšení, ať už se jedná o černou skládku, nesvítící osvětlení nebo nekvalitní vozovku v obci. Občané tak mohou opět vyjádřit svůj názor a upozornit na aktivity, které jsou podle nich prioritou.

České firmy využívají nové způsoby výběru zaměstnanců

Tuzemské firmy se stále více poohlížejí po nových způsobech, jak oslovit potenciální zaměstnance. Díky moderním technologiím je snadněji shání i v cizině a na pracovních podmínkách se s nimi domlouvají třeba pomocí videohovorů.

Při přijímání zaměstnanců 21. století se začaly využívat zcela jiné formy. Jednou z nich jsou videohovory, jejichž popularita roste s každým novým měsícem. Tato moderní metoda je nejčastěji uskutečňována přes Skype. V současné době 10 až 15 % ruských společností používá pro pohovory Skype a v USA je to dokonce 72 % společností. V Česku se pohybujeme do 10 %, ale některé firmy jako například Webnode v případě náboru zahraničních zaměstnanců atakují hranici 50 %. „Přijímací řízení touto formou je u nás stále populárnější. Ve vícekolovém řízení nabízí jasné výhody – všem šetří čas. Zaměstnavatel takto odbaví bez zbytečného čekání či složitého plánování časů osobních schůzek více uchazečů. Kandidáti zase nemusí strávit čas cestováním či jezdit na pohovory několikrát, a to třeba nejen v rámci republiky, ale především mezi zeměmi,“ řekl Slawomír Jakub Budziak, Head of Team Leaders ve Webnode.

Videopohovory ušetří nejen spoustu peněz spojených s dopravou, ale také odbourají nutnost si brát dovolenou. A to i v případě, že kandidát a vedení firmy, které rozhoduje o přijetí uchazečů, se nachází například v zahraničí. Proto Webnode, jeden z největších celosvětových poskytovatelů webových stránek zdarma, rozjel náborovou kampaň, která cílí nejen na tuzemské specialisty, ale i ty zahraniční. Firmy dnes působí totiž nejen na vyspělých trzích v EU, ale i v dalších zemích, pro které zajišťují svoji zákaznickou podporu nikoliv pouze v angličtině, ale rovnou v místním jazyce.

Velkou výhodou v době digitálního nomádství je to, že pokud to pracovní pozice a samotná firma umožňuje, může zaměstnanec práci vykonávat na pobočce či dokonce odkudkoliv na světě. Tím odpadá složité a zdlouhavé zařizování povolení, která je nutné mít před příjezdem do Česka. Avšak řada firem stále preferuje klasickou podobu zaměstnaneckého poměru: „S našimi zaměstnanci jsme rádi v kontaktu. Nasloucháme jim a bavíme se s nimi nejen o práci. Velká část z nich jsou cizinci, a proto pro ně máme vypracované programy umožňující pohodlný „přesun“ a začlenění do společnosti. Už před nástupem u nich řešíme otázky spojené nejen s firmou, ale také s žitím v Česku, pomáháme s vytipováním ubytování, vyřizujeme důležité věcí v rámci institucí, nabízíme české jazykové kurzy, informujeme o anglicky mluvících lékařích, doporučujeme banky s anglicky mluvícími zástupci a informujeme je průběžně o českých zvyklostech, normách či zákonech,“ dodal Slawomír Jakub Budziak.

Webnode poprvé v televizi

Webnode, jeden z největších celosvětových poskytovatelů webových stránek zdarma, se poprvé představil v televizi. Svoji premiéru si odbyl na kanále ČT sport, kde formou sponzoringu sportovních utkání šíří povědomí o značce na českém trhu. V on-line prostředí k tomu navíc přidal svoji další videokampaň.

Sponzorský vzkaz, který diváci mohou zhlédnout na sportovním kanále České televize, má za cíl propagovat značku Webnode a dostat ji k více lidem. Desetisekundový spot s názvem „Webové stránky pro vás i vaši firmu“ se objevuje před vybranými sportovními utkáními (například fotbalem). Jeho výrobu zajistila produkční společnost spolupracující s Českou televizí. „Těžiště našich kampaní se nachází především ve výkonnostním marketingu. I tak jsme se rozhodli vyzkoušet jiné marketingové kanály. Sponzorský vzkaz nám přišel vhodný zejména k oslovení skupiny lidí, která o této možnosti tvorby webových stránek možná ani neví,“ uvedl Slawomír Jakub Budziak, Head of Team Leaders ve Webnode.

Společně s tímto spotem byla spuštěna i nová produktová videokampaň „Vlastní webové stránky snadno a zdarma“ (ke zhlédnutí zde www.youtube.com/watch?v=J-O95OsKgjA) v on-line prostředí. Minutová kampaň cílí na uživatele internetu, kteří ještě nemají své vlastní webové stránky a chtějí si je vytvořit sami během pěti minut, a to zcela zdarma. Přitom nezáleží na tom, k jakému účelu budou určeny. Kampaň běží v Česku a v dalších zemích, kde je využita její anglická verze, a má za úkol posílit značku Webnode v roli specialisty na tvorbu webových stránek zdarma. V rámci sociálních sítí je Webnode aktivní zejména na YouTube, Facebooku a Twitteru.

Čipování psů ušetří lidem problémy a obcím nemalé peníze

Novela veterinárního zákona nařizuje od roku 2020 čipování psů. Podle poslanců má pomoci zamezit byznysu s nelegálními množírnami. Novela však může významně pomoci i majitelům psů, ochránit zvířata od stresu spojeného s odchytem a obcím ulevit od zbytečných obecních výdajů spojených se zaběhnutím psů. O zbytek se postará chytrá obecní komunikace, kterou dnes již využívá 1/3 obcí v ČR.

Ztráta čtyřnohého mazlíčka je vždy nemilá. Ať už pes uteče sám, nebo se zaběhne v důsledku leknutí, může se velmi rychle dostat do stresové situace, v níž se bez pomoci nedokáže dostat domů. Frustrovaný je i majitel, pokud nemůže zvíře najít. Ovšem v případě nalezení psa vznikají zbytečné starosti také obci. Pro obecní pokladnu totiž umístění jednoho zvířete na den do útulku znamená vydat 50 až 80 Kč ze svého rozpočtu. „Pokud se na území obce nalezne zvíře, které zjevně někomu patří, vzniká nálezci povinnost oznámit tuto skutečnost bezodkladně obci. Jedná-li se o zvíře určené k zájmovému chovu, tedy zvíře chované pro potěšení jako společník člověka, a nikoliv za účelem spojeným s majetkovými a výdělečnými zájmy, a vlastník se o něj nepřihlásí do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, připadne zvíře nálezci. Jestliže nálezce sdělí obci, že zvíře nechce, může obec svěřit zvíře do útulku. Poté běží čtyřměsíční lhůta, ve které se může původní vlastník o zvíře přihlásit. Pokud se tak nestane, uplynutím této lhůty je útulek oprávněn se zvířetem volně nakládat, zejména mu nalézt nového pána,“ uvedla Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE bojující za práva zvířat.

Má-li pes psí známku, tetování nebo čip, je mnohem snadnější vrátit ho majitelům. Obojek se známkou však může chybět, tetování nemusí být čitelné, a tak se jediným prostředkem k identifikaci může stát čip. Ten by měl usnadnit identifikaci majitele psa a jeho rychlejší kontaktování. Málokdo však ví, že samotný čip informaci o tom, komu pes patří, nenese. Obsahuje pouze jedinečné číslo, na jehož základě by měl být pes dohledatelný. Neexistuje však žádný centrální zvířecí registr. K dispozici jich je hned několik a majitelům zaběhnutých psů tak nezbývá než doufat, že s jejich pomocí bude pes dohledán a následně navrácen domů.

Registry psů

Národní registr čipovaných zvířat www.narodniregistr.cz
Centrální evidence zvířat a věcí www.identifikace.cz
Národní registr komory veterinárních lékařů www.vetkom.cz
Evropský registr čipovaných zvířat www.europetnet.com
Registr zvířecích čipů, identifikačních známek a tetování www.cipy-znamky.cz
BackHome registr zvířat www.backhome.cz
Mezinárodní centrální registr zvířat www.iftaregistr.cz

Pokud je majitel v některém z těchto registrů vypátrán, je situace snadná. Jestliže však ani jeden z identifikačních prostředků není k dispozici, i zde si moderní obce umí poradit: „V současné době již existují komunikační prostředky, díky kterým lze informaci o nálezu zvířecího miláčka, a nemusí to být pouze pes, dostat velmi rychle k relevantním občanům či rovnou k majiteli zvířete. Chytrá komunikace mezi občany a obcemi totiž umožňuje několika způsoby informovat nejen o tom, co se v ní děje v krizových momentech, ale také upozornit na nález psa či naopak sdělit, že došlo k jeho zaběhnutí. Informace prostřednictvím SMS zpráv přitom v první vlně mohou dostat jen ti občané, kteří jsou evidováni jako vlastníci nějakého zvířete. Obce tak ušetří náklady na komunikaci a zpráva se dostane přímo k relevantním občanům,“ řekl Ondřej Švrček, provozovatel služby Mobilní rozhlas. Obce si tak vytvářejí vlastní databáze osob, ať už s trvalým bydlištěm či nerezidentů, a mají v případě potřeby usnadněno jejich kontaktování. Osoby jsou dle preferencí řazeny do různých skupin jako například pejskaři, sport, senioři, rodiny s dětmi a podobně. Do budoucna by situace mohla být ještě jednodušší. Mobilní rozhlas totiž plánuje speciální funkcionalitu, ve které mohou na zaběhnutí psa nebo nalezení jiného zvířete občané sami jednoduše upozornit všechny uživatele v samosprávě.

Povinné čipování přinese i další výhody. Půjde snadněji zjistit, kdy a proti čemu byl pes očkován, čipování může zamezit týrání a umožní za psy lépe vybírat poplatky od majitelů. Samotné čipování psů přijde na 300 až 600 Kč a bude povinně probíhat při prvním očkování proti vzteklině, asi v půl roce věku zvířete. Ačkoliv zákon ještě nevstoupil v platnost, drtivá většina majitelů psů již nyní nechává své miláčky čipovat dobrovolně.

Utíkají vám návštěvníci z webových stránek?

Návštěvníkům webových stránek stačí pouhých několik sekund, během kterých se rozhodnou, zda na nich zůstanou, či nikoliv. A až 90 % z tohoto prvního dojmu tvoří barevnost stránek. Modrá barva vyvolává pocit důvěry a klidu. Všeobecně jde o nejoblíbenější barvu, i proto ji používá Facebook. Naopak většina lidí nemá ráda černou, hnědou nebo šedou. Které barvy preferují ženy, a které muži, a jak barevně pojmout stránky, aby z nich návštěvníci neutíkali?

Na webu můžete mít sebezajímavější informace, ale pokud se zároveň významnou měrou nesoustředíte na barevnost stránek, návštěvníky na nich neudržíte. Barva má totiž obrovský vliv na naše postoje a emoce. Když oči zahlédnou barvu, nastartují se procesy, které díky uvolňování hormonů způsobují kolísání nálady, emocí a výsledného chování. To je také důvod, proč designéři a marketéři vždy velmi uvážlivě vybírají správné barvy a design. Velký ohled berou také na to, pro koho co navrhují. Přitom stačí mít na mysli tři jednoduchá pravidla, díky nimž lze využít barvu k úspěchu. Jak zvolit ty správné barvy vašeho webu?

1. Vhodnost

Ze statistik společnosti Webnode vyplývá, že drtivá uživatelů webu si barevnost svých stránek vybírá na základě aktuální popularity barvy. Což je chyba. Barva by se totiž měla vybírat podle toho, zda je vhodná pro účely webových stránek a zda je k nim adekvátní. Každý, kdo si dá čas a popřemýšlí o cílovém publiku svého webu, má z poloviny hotovo. Je-li účelem přilákat lidi, kteří jsou spojeni s přírodou a klidem, je vhodné použít zelenou barvu. Pokud to mají být ti, kteří chtějí být vnímáni jako mladí nebo optimističtí, musí být web tónován do žluté barvy. Bude-li na webu prodáváno zboží, potom není vhodné používat černou barvu. Jestliže se cílové publikum cítí být dominantní nebo inklinující k luxusu, černá je naopak tou nejlepší barvou.

2. Ženy vs. muži

Barevné preference se mění na základě pohlaví. Většina lidí se mylně domnívá, že ženami milovaná barva je růžová. Není to tak. Preferují totiž především modrou, purpurovou a zelenou. Muži potom vítají modrou, zelenou a černou. Prokázáno bylo také to, že ženy jsou schopny vnímat mnohem více barev než muži, a s tím lze při návrhu designu webu velmi dobře pracovat.

3. Staří vs. mladí

Lidé různých věkových skupin mají různé reakce na barvy. Lidé ve vyšším věku pozitivně vnímají webové stránky s méně kontrastními barvami – lépe působí na jejich oči. Mladí na druhou stranu ocení živější a jasnější barvy. Rozlišovat mezi dospělým a mladým publikem pomocí vhodných barev pro každý web se tak vyplatí.

Připravené šablony

Výběr správných barev na webových stránkách je pořádná alchymie – zvláště pokud jejich majitel není přesvědčen o své schopnosti koordinace barev. Výsledek může působit harmonicky, nebo naopak jako scéna z hororového filmu. Lze se toho však snadno vyvarovat. Řešení přichází v podobě webových šablon, které jsou připraveny profesionálními webdesignery a vypadají velice reprezentativně. Jejich nasazení je přitom snadné: „V systémech pro tvorbu webu zdarma tak lze učinit na jeden klik. Naši uživatelé mohou dle zaměření webu sami vybírat z různých kategorií. K dispozici jich máme několika stovek a stále přibývají další. Výhodou je, že každá šablona po aktivaci může vypadat jako originál, protože ji je možné dále přizpůsobovat, a tak slouží především jako inspirace k individuálnímu doladění pro cílové publikum,“ řekl Slawomír Jakub Budziak, Head of Team Leaders ve Webnode.

Nejoblíbenější šablony na Webnode dle odvětví:

Blogy – www.webnode.cz/detail-sablony/9sc3fa

Šablona, která potěší každou umělecky nadanou duši. Perfektní pro články o umění, vlastní tvorbě, novinkách v designu či pro lidi píšící o jídle a světě módy. Čistý design nechá vyniknout obrázkům všech uměleckých děl, o kterých se rozhodnete napsat. Blog posty je možno vytvořit během chvilky a čtenáři se tak mohou těšit na pravidelný přísun informací.

Řemesla – www.webnode.cz/detail-sablony/c6c4b5

Stylová šablona vhodná pro všechny živnostníky. Je jedno, zda se zabývá kominictvím, zednictvím, opravou automobilů, finanční poradenstvím, provozuje kavárnu, vinárnu, hospůdku, kadeřnictví anebo kosmetický salón. Kontaktní informace v patičce stránek zaručí, že návštěvníci živnostníka vždy najdou.

Byznys – www.webnode.cz/detail-sablony/a74b5c

Vzdušná, přehledná a čistá šablona byla navržena pro firmy. Speciálně se hodí pro vytváření produktových stránek. S pomocí fotky a krátkého popisku prezentujte vaše služby a produkty, které máte na skladě. Je ideální pro prezentaci zkušeného týmu i hotových projektů. Noví zákazníci se jen pohrnou, až uvidí váš web s perfektními texty a moderním designem.

ČR předčilo v počtu podnikatelských subjektů SR

Od zániku Československa na přelomu roku uplyne 25 let. Z podnikatelského hlediska na tomto rozdělení vydělalo Česko. Od roku 1993 u nás vzniklo přes 1,872 milionu ekonomických subjektů, zatímco na Slovensku pouze 573 tisíc. Jak však zjistili analytici nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz, více rostoucích subjektů je na straně Slovenské republiky.

Od rozdělení jednotného státu se podnikání v obou zemích věnuje mnoho ekonomických subjektů. Trend je stále rostoucí, přičemž Česko nad Slovenskem vede: 77 % vs. 23 % (a to i při přepočítání na počet obyvatel). V České republice také vzniklo více společností s obratem nad 1,5 miliard korun. Aktuálně je to 909 subjektů, zatímco na Slovensku je jich pouze 26.

Slovensko má více rostoucích firem

Jen 4 % českých firem vzniklých po roce 1993 jsou v současnosti obratově rostoucí, zatímco na Slovensku tvoří obratově rostoucí firmy 11 %. V případě firem s klesajícím obratem je na tom Česko oproti Slovensku o něco lépe: 4 % vs. 15 %. Slovenská republika také eviduje více firem s dluhem u zdravotních pojišťoven.

Čeští i slovenští podnikatelé se nejvíce realizují v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, kde působí shodně 23 % firem. Hned dalším oblíbeným oborem jsou profesní, vědecké a technické činnosti. Na Slovensku je naopak o něco populárnější stavebnictví.

Praha a Bratislava vedou

V obou zemích se podnikání centralizuje do hlavních měst. V Praze a Bratislavě má sídlo shodně 23 % ekonomických subjektů. V České republice je druhým nejvýznamnějším místem pro byznys Středočeský kraj a na Slovensku Žilinský kraj.

Pouze 34 % tuzemských společností má ve svém vedení (vlastníci a statutáři) ženské zastoupení. Ve slovenských firmách jsou procenta ještě nižší – pouze v 29 % firem je na pozici vlastníka nebo statutára žena.

Rozložení ekonomických subjektů

Od roku 1993 bylo v Česku evidováno 1,872 milionu ekonomických subjektů. Z nich bylo 64 % fyzických osob, 21 % společností s ručením omezeným a pouze 1 % akciových společností. Na Slovensku je evidováno 573 tisíc subjektů: fyzických osob 58 %, společností s ručením omezeným 30 %, akciových společností 1 % a ostatních 11 %.

„Za tu dobu v tuzemsku 349 českých akciových společností dosáhlo na obrat nad 1,5 miliardy korun za rok a u čtyřech z nich aktuálně probíhá insolvenční řízení. Společností s ručením omezeným s obratem nad 1,5 miliard korun je evidováno 480. Na Slovensku do současné doby 23 subjektů disponovalo obratem nad 500 milionů eur a žádná z nich aktuálně nemá pohledávky na zdravotním pojištění,“ řekl ke statistikám Tomáš Berger, zakladatel služby Merk.cz.

Občané by si v případě povodně museli informace zjišťovat opět sami

Již 20 let uběhlo od ničivých povodní roku 1997, jejichž symbolem se stala obec Troubky na Přerovsku. Starostové postižených obcí tvrdí, že kdyby se povodně odehrály dnes, byli by na tuto krizovou situaci lépe připraveni. Zároveň však stále přiznávají rezervy v krizové komunikaci s občany – ani v době moderních komunikačních prostředků nedokáží efektivně oslovit osoby mimo obec, jako jsou chataři či pracující, nemají také kontrolu nad tím, kdo důležitou informaci dostal, a kdo ne. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace moderně komunikujících občanů a starostů mezi desítkami obcí zaplavených v roce 1997.

Červencová katastrofa roku 1997, kterou způsobily vydatné deště, byla svým rozsahem a dravostí pro mnohé obce v povodí Moravy a Odry devastující a Troubky téměř vymazala z mapy. Dosud nejhorší záplavy v ČR začaly 5. července. Trvaly do 16. července a zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Vyžádaly si 50 životů. Hlavní formou komunikace s občany byly do té doby obecní amplionové rozhlasy, televizní vysílání, pevné telefonní linky a obcí distribuované letáky. Asociaci moderně komunikujících občanů a starostů (AMKOS) zajímalo, zda by dokázaly nové formy komunikace, vzniklé díky rozvoji informačních technologií za posledních 20 let, výrazně změnit způsob kontaktování občanů.

Starostové se shodují na tom, že v současné době jsou na podobné povodně připraveni mnohem lépe než v roce 1997. Obecní úřady mají vypracované metodické pomůcky, již nepoužívají nevyhovující metodiky, naučily se koordinovat aktivity s krizovým štábem a záchrannými složkami. Oproti tomu však mají velké rezervy v cílené komunikaci se svými občany. Stále totiž nejsou schopny pružně a cíleně informovat občany mimo obec (třeba ty na dovolené či dojíždějící za prací) a chybí jim důležitá zpětná vazba – nedokáží vyhodnotit, ke komu se zprávy dostaly. V krizových momentech přitom starostové stráví koordinací záchranných složek a komunikací s občany průměrně až 101 minut, což je pro takové případy neúměrně dlouhá doba.

Alarmující zjištění: Občané by si informace o situaci museli zjišťovat sami

Nejvíce alarmujícím zjištěním je, že 67 % dotázaných obcí nedokáže varovat občany mimo obec. Starostové si zároveň uvědomují, že tento problém je nutné řešit, protože 81 % z nich nedokáže stávajícími nástroji vyhodnotit, kdo informaci obdržel, a kdo ne. Celých 93 % starostů zároveň přiznává, že musí obyvatelům informace zveřejňované rozhlasem nebo na webu opakovat, neboť často nejsou dostatečně srozumitelné a neobdrží je tak každý. Většina občanů by si tedy v případě problému musela aktuální informace zjišťovat sama. A to i přesto, že rozesílat informace hromadně na mobilní telefony občanů nebo kontrolovat jejich stav pomocí automatických hovorů dnes není žádný problém. Podobně se starostové „okrádají“ o čas i při organizaci dobrovolníků. Krizové štáby využívají především běžné hovory pomocí mobilních telefonů (85 %).

Až 81 % starostů uvažuje o zavedení nástrojů SMART komunikace, jako je například nejrozšířenější Mobilní rozhlas, které nedostatky v obecní komunikaci dokázaly eliminovat. Překážkou v zavedení těchto nástrojů ovšem bývá vlastní nezkušenost nebo strach, že by se v obci nenašel nikdo kompetentní, kdo by se systémem dokázal pracovat. V celorepublikovém měřítku má přitom zkušenost s přímým systémem moderní komunikace (formou SMS, hlasovým hovorem, referendem, aplikací či e-mailingem) na našem území má více jak 10 % z celkového počtu 6 258 obcí. Starostové, kteří tuto formu komunikace při krizových situacích již používají, poukazují především na snadnou a okamžitou možnost poskytnout občanům aktuální informace o hrozících rizicích pomocí cíleně rozesílaných zpráv, a to bez ohledu na to, kde občané právě jsou, a navíc přímo z místa zasažení. Tomuto posunu během 20 let výrazně pomohl rychlý vývoj informačních a telekomunikačních technologií.

Závěry z realizované sondy dle AMKOS:

  • 100 % respondentů věří, že jsou na povodně připraveni lépe než před 20 lety
  • Přesto majoritním kanálem pro informování občanů zůstává obecní rozhlas a obecní web
  • Obce zasažené povodní v roce 1997 jednou anebo dvakrát systém obecní komunikace vylepšovaly, stále však přiznávají rezervy
  • Starostové přiznávají, že nejsou schopni efektivně informovat všechny občany, zejména ty mimo obec, zároveň nedokáží vyhodnotit, kdo informaci obdržel
  • Starostové sami chtějí, aby jejich obec používala chytrou komunikaci, neví však jak na to anebo mají pocit, že by ji neměl kdo obsluhovat

Mezi dotazovanými obcemi jsou nejčastěji zmiňovanými formami používanými pro varování obyvatelstva bezdrátový rozhlas (89 %), web (100 %), jednorázové rozesílače SMS zpráv (26 %), ale stále častěji se prosazují i moderní systémy pro přímé a řízené informování občanů prostřednictvím několika kanálů. „Takovéto ucelené platformy umožňují nejen pružně reagovat, ale především dle povahy a rozsahu katastrofy zvolit ten nejvhodnější způsob komunikace. V méně závažných případech se hodí zvolit informování prostřednictvím odesílače hromadných e-mailů, v těch devastujících rozeslat SMS či hlasový hovor na konkrétní občany. V případě potřeby lze získat zpětnou vazbu, zda například informaci občan rozumí, nebo poslat anketu s možností výběru možnosti a potvrdit tak například účast na dobrovolnických aktivitách,“ řekl Ondřej Švrček, CEO Neogenia, provozovatel jedné ze služeb s názvem Mobilní rozhlas.

Žebříček virtuálních adres českých firem dle měst

Skoro polovina tuzemských firem má sídlo v Praze, často však jde o virtuální adresy. Rekordmanem v metropoli je čtyřpatrový dům v ulici Rybná 24, kde své sídlo uvádí hned 3 746 firem. Mezi adresy s největší koncentrací firem v Brně patří Lidická 19 s 1 209 sídly. Datový tým nejobsáhlejší on-line databáze českých firem Merk.cz zjistil také to, které ulice jsou v dalších velkých českých městech firmami nejvíce žádané.

Ač je to možná na první pohled zvláštní, jedna adresa může poskytovat sídlo až pro tisíce firem. Nejde přitom o obrovskou kancelářskou budovu, ale o dům, nejčastěji dokonce pouze o jednu kancelář. Takovýchto míst má nejvíce Praha, dle databáze Merk.cz jich je přes 200.

Tři minuty chůze od Staroměstského náměstí, jednu minutu chůze od OC Palladium a v těsné blízkosti metra B (Náměstí republiky) se v pražské ulici Rybná v čp. 24 nachází nenápadný dům. Vypadá jako klasický nájemní. V přízemí se nacházejí prostory pro obchody a v patrech byty a kanceláře. A přesto je něčím jiný – jde totiž o dům s nejvíce sídly tuzemských firem – dle obchodního rejstříku tuto adresu uvádí hned 3 746 firem. Papírové sídlo na této lukrativní adrese přijde na 199 Kč za měsíc. „Druhou nejčastěji využívanou adresou v metropoli najdeme v ulici Kaprova 14, kde je zapsaných 2 732 společností. Pokud bychom analyzovali celé ulice, potom nejvíce sídel je vedených opět v ulicích Rybná, Kaprova a následně Sokolovská. V Brně mezi domy s největší koncentrací firem patří Lidická 19 (s 1 209 sídly), Příkop 4 (s 952 sídly) a Příkop 6 (s 651 sídly),“ řekl Tomáš Berger zakladatel služby Merk.cz.

Virtuální sídla jsou v Česku stále populárnější. Každým rokem jich přibyde několik desítek. Při splnění všech zákonných požadavků jsou plně legální variantou umístění sídla. Mezi tyto zákonné povinnosti patří správné označení sídla, zajištění přebírání písemností, zajištění kontaktu s veřejností a státními orgány. Firmy volí virtuální sídlo především kvůli možnosti získat lukrativní adresu za velmi výhodnou cenu a také kvůli nižšímu riziku finančních kontrol. Sídlo společnosti umístěné v anonymnějším prostředí většího města může také přinést větší klid k podnikání a rozvoji firmy.

TOP nejuváděnější české firemní adresy dle měst

Město 1.     místo 2.     místo 3.     místo Další ulice
Praha Rybná Kaprova Sokolovská Koněvova, Vinohradská, Kubelíkova, Korunní, Revoluční, Bořivojova, Jaurisova
Brno Lidická Příkop Merhautova Vídeňská, Oblá, Botanická, Palackého třída, Cejl, Údolní, Nové sady
Ostrava 28. října Nádražní Výškovická Sokolská třída, Hlavní třída, Opavská, V Zátiší, Horní, Dr. Martínka, Volgogradská
Plzeň Sokolovská Žlutická Klatovská třída Tachovská, Rabštejnská, Koterovská, Kralovická, Manětínská, Brněnská, Lábkova
Olomouc Olomoucká Trnkova Nádražní Stiborova, Komenského, Foerstrova, Kmochova, Jiráskova, Sokolská, Lazecká
Hradec Králové třída Edvarda Beneše Štefánikova Pod Zámečkem Milady Horákové, Hradecká, Jungmannova, Pražská třída, Severní, Jana Masaryka, Čajkovského
České Budějovice Lidická tř. V. Volfa J. Bendy Plzeňská, Rudolfovská tř., Dlouhá, Větrná, Nová, Pražská tř., Čechova
Liberec Dobiášova Liberecká Gagarinova Aloisina výšina, Husova, Jáchymovská, Ruprechtická, Sametová, Na Pískovně, Haškova
Pardubice nábřeží Závodu míru Dašická Erno Košťála Pardubická, Bartoňova, Jana Zajíce, Bělehradská, Palackého třída, Lonkova, Na Drážce
Ústí nad Labem Masarykova Jizerská Klíšská Peškova, Kmochova, Keplerova, Žežická, Spartakiádní, Palachova, Nová

Tyto a další statistiky včetně heatmap, se nacházejí na stránce www.merk.cz/did-you-know/factoid/address-heatmaps. Na heatmapě je možné vidět místa s nejvyšší penetrací sídel firem.